Jak udržet život na zahradě

V létě se skloňuje hospodaření s vodou ve všech pádech, jakpak by také ne, když právě v tomto období se jí spotřebuje nejvíc. Voda v zahradě zároveň znamená život. Poradíme vám, co všechno pomůže zadržet vodu v půdě, aby se rostliny na záhonech měly jako v bavlnce.

Úplně se distancovat od zalévání během léta nemá tak úplně smysl. Pokud úplně přestanete se zálivkou, suchá půda i vzduch situaci vůbec nepomohou. I tak ale můžete zálivku výrazně omezit díky několika praktickým trikům, které zlepší zádržnost vody půdy. Jak už to tak na zahradě bývá, všechno tu souvisí se vším. Zdravá půda plná půdních živočichů a mikroorganismů spolu s organickou hmotou dokáže dlouho držet vodu pro rostliny, ale zároveň nezpůsobí jejich odehnívání.

Pro nikoho už rozhodně není žádnou novinkou, že mulč zabrání nejen nadměrnému zaplevelení, ale že má velký vliv i na vodní režim půdy. A pokud jste na mulč zanevřeli, pak určitě vezměte na milost motyčku nebo zahradnický drápek.

Naše babičky toto nářadí používaly mnohem častěji než my a věděly proč. Právě tato práce totiž zaručí doslova plné košíky úrody. Jednoduché metody péče o půdu během léta spolu s hnojením těmi správnými hnojivy dokáží ušetřit práci i spotřebu vody.

Pokud se ale vrátíme k samotné vodě, pak je jednoznačně nejlepší ta dešťová, kterou se určitě vyplatí zadržovat do nadzemních nebo podzemních jímek. Nejvíc vody se spotřebuje při zavlažování zeleninových záhonů a okrasného nízce sečeného trávníku, okrasné záhony pak ve spotřebě mírně pokulhávají. Jak nejlépe si načasovat závlahu a jaký živočich bude tím nejlepším půdním a vodním hospodářem?

• Zalévání patří zřejmě k činnostem, které provádíte na zeleninové i okrasné zahradě během léta nejčastěji. Jenže nesprávnou zálivkou se plýtvá vodou a často i škodí rostlinám.
  Všeobecně platí, že je dobré zalévat méně často, ale vydatněji. Nejlepší čas pro zalévání je ideálně po 18. hodině a později, protože právě tehdy dochází k ochlazení vzduchu i samotné půdy.
  Pokud to jen trochu jde, zalévejte spíš na půdní povrch, ačkoliv některé rostliny ocení i svlažení listů.
• Mulčování je vhodnou metodou pro omezení spotřeby vody. Vhodným materiálem se dají pokrýt záhony se zeleninou i s okrasnými rostlinami. Nezapomínejte mulčovat i půdu v květináčích.
  Mulče dělíme na organické a anorganické. První skupina půdu mírně ohřívá a obohacuje ji o rostlinnou, tedy organickou hmotu.
  Patří sem kůra, štěpka nebo také posečená tráva a sláma.
  Anorganické mulče v podobě štěrku, písku nebo kačírku půdu zase ochlazují, čímž výrazně snižují výpar vody hlavně v horkém létě.
• Nemulčované záhony budou všeobecně náchylnější na zaplevelení i vysychání, ale i tady se najde šikovné řešení.
  Bude jím povrchové kypření, které se dvojnásobně vyplatí u těžkých jílovitých půd.
  Jak to ale souvisí s efektivním hospodařením s vodou? Úplně jednoduše.
  Motyčka nebo jiné nářadí naruší pro vzduch a vodu nepropustnou krustu, která brání vsakování vody. Říká se, že jedno okopání nahradí dvě zálivky.

• Zdravá půda si vodu dokáže sama šetřit, takže pokud v ní bude obsaženo dostatek humusu a organických látek, máte už napůl vyhráno.
  Takovým správným řešením je kompost, jedno z nejdůležitějších přírodních hnojiv i substrátů vůbec.
  Organické látky, kterých je v kompostu opravdu pěkná zásoba, totiž ve své vnitřní struktuře dokážou zadržet dostatek vody, která se postupně uvolňuje do zeminy a tím ji udržuje vlhkou tak akorát.

• Takovým zahradním hospodářem je žížala, drobný živočich, kterého určitě není potřeba představovat.
  Ačkoliv je poměrně nenáročná a k životu potřebuje spíš jen kousky rostlin a tlejících živočichů, najdete ji spíš v živných zásaditých nebo neutrálních půdách s dostatkem vzduchu.
  Pro vodní režim bude důležitá z toho důvodu, že rozkládá organickou hmotu, půdu kypří a provrtává svými chodbičkami, díky kterým je dobře přístupná pro vzduch i vodu.