Jen málokterá zahrada vznikne na ideálním terénu. Ačkoliv všichni touží po dokonalé rovině, ve skutečnosti je nejlepší mírný sklon. Co si ale počít, když je zahrada v ostrém svahu?
I když se na první pohled může zdát, že zahrada v ostrém svahu bude představovat především problém, i ona bude skýtat spoustu bonusů. Na rovinaté zahradě se nikdy nedočkáte takových výhledů. Orientace na jih umožňuje pěstování i vyloženě teplomilného ovoce, stačí si vzpomenout třeba na révu, které výhřevný svah vyloženě svědčí.
Důkladné plánování ale bude naprosto nutné. Pokud vše promyslíte do nejmenšího detailu, může být výsledkem snažení zahrada členěná do osobitých zákoutí, která vás bude bavit objevovat den co den. Svah k tomu vyloženě vybízí, tak se na něj nedívejte jen jako na úmornou překážku.
V našich zahradnických centrech navíc objevíte spoustu rostlin, které vám pomohou svah ozelenit podle vašich představ.
Trocha stavební teorie
Každý pozemek je originál, a stejně tak může vypadat jinak i každý svah. Zatímco menší převýšení vrásky na čele zřejmě nepřidělá, ostrý a nestabilní svah už může vyžadovat i stavební úpravy. Někdy je v jeho případě nutné i posouzení statika. Pokud se zemina ze svahu sesouvá vlivem eroze, bude nutné přistoupit ke stavebním úpravám, v takovém případě si jen se zelení nevystačíte. Řešením bude systém teras, zpevněných či suchých zídek nebo ramp, které usnadní pohyb po takové části zahrady.
Pokud ale svahy nejsou nijak nestabilní a obejdou se bez stavebních zásahů, pak budou stačit méně invazivní stabilizační prvky. Ani samotným rostlinám se nebude na svahu, který má tendence k sesouvání, moc dařit. Proto zvažte, jestli nebude lepší před výsadbou rostlin svah překrýt kokosovou rohoží, na které se mnohem lépe udrží i mulčovací materiál, nebo zda nebude nutné proti svahu instalovat dřevěné hatě, které se kotví betonářskou ocelí. Obě metody pomohou nejen se zakořeněním vysazených rostlin, ale díky nim se hned ze svahu nesesune veškerý mulčovací materiál, který bude i ve svahu opravdu důležitý.
A proč tomu tak je? I mulč v podobě mulčovací kůry nebo štěpky funguje jako protierozní opatření, tak na něj nezapomeňte.
Vsaďte hlavně na keře
Pro osázení svažitého terénu jsou jasnou volbou především půdopokryvné, ale i mohutnější druhy keřů. Možná jste se setkali i s tím, že se pro osázení svahu používají i trvalky. Většími protierozními schopnostmi tyto rostliny ale nevládnou.
Opakem jsou ovšem keře s hlubším i hustě rozvětveným kořenovým systémem. Pokud se bude jednat o stálezelený sortiment, budete těžit i z přirozeného zakrytí svahu neopadavou zelení. Vybírat můžete mezi listnáči i jehličnany.
Zaměřte se ale především na sortiment méně náročný, který si poradí s danými podmínkami. Nezapomínejte například na proměnlivé světlo. Zatímco na jižním svahu panuje po většinu dne sluneční úpal, u severně orientovaného svahu počítejte se stínem.
Stejně tak myslete na to, že ze svahu přirozeně odtéká voda, jen malá část se jí tu zadrží, ale opět záleží na mnoha faktorech. Na jižně orientovaný suchý svah tedy volte rostliny, kterým nedostatek vody rozhodně nevadí.
Jak si ještě pomoct?
Svah zpevněte nejlépe plošnou výsadbou, což znamená, že do skupin budete vysazovat rostliny stejného druhu. I tak se mezi půdopokryvnými keři mohou objevit i keře vyšší, ty mohou být vysazeny do skupin i solitérně. Ostatně i svah může krásně rozkvést. Vsaďte například na klasiku v podobě různých druhů tavolníků (Spiraea sp.), které velmi dobře snesou i sušší půdu, navíc potěší květy v odstínech bílé, růžové nebo fialové bravy.
Tip ze zahradnických center
- Ačkoliv jsou pro zpevnění svahu jasnou volbou různé druhy keřů, zvolit můžete i stálezelené popínavky.
Jedním z nejodolnějších druhů i do hlubšího stínu je břečťan popínavý (Hedera helix). Pokud chcete, aby svah rozkvetl v odstínech modré, fialové, růžové nebo bílé barvy, zkuste barvínek menší (Vinca minor). Ačkoliv tato půdopokryvné rostlina bývá často řazena mezi trvalky, je to ve skutečnosti polokeř. Opět to bude dobrá volba i do stínu.
- Pokud jsou vám bližší o něco mohutnější keře, vybírejte mezi druhy opadavých či stálezelených skalníků (Cotoneaster sp.). Z jejich drobných bílých kvítků se na konci léta vytvoří jasně červené plody, které na větvích vydrží do zimy. Vsázkou na jistotu budou také osvědčené tavolníky (Spiraea sp.), opadavé keře se zajímavými květy.
Text: Peukertová; foto: Shutterstock
